Jak správně vybrat kvalitní matraci a na co si dát pozor při výběru
Na trhu je nepřeberné množství výrobců matrací a v záplavě nabídek je jen velmi těžké rozeznat skutečně dobrou nabídku kvalitní matrace od těch nekvalitních. Přinášíme pár rad na co si dát pozor při koupi.
Klíčový je druh a kvalita pěny.
Jestli jste se rozhodli koupit jakoukoliv matraci, bude v ní pěna, dokonce i v pružinové matraci, kde se používá jako horní komfortní vrstva, je tedy velmi důležité rozlišovat z jaké konkrétní pěny je matrace vyrobena, to je základním rozlišovacím měřítkem kvality matrace. Každý výrobce by tedy měl u dané matrace uvádět z jakých konkrétních materiálů je vyrobena, pokud toto neuvádí, kupujete si "zajíce v pytli" u kterého nevíte, zda vydrží, bude prodyšná a jestli bude správně plnit funkci tvárnosti.
Kvalita pěny se určuje dle jejích parametrů
Pěny je nutné posuzovat třemi parametry, nejdůležitější je objemová hmotnost pěny (hustota v kg/m3), druh pěny (molitan, HR, Visco, Latex) a tvrdost pěny udávaná v kilopascalech (odpor proti stlačení v kPa).
Objemová hmotnost je údaj, od kterého si můžeme sami odvodit, zda je matrace kvalitní a vydrží, nebo zda je matrace méně kvalitní a prodejce nám chce prodat matraci, jejíž kvalita neodpovídá nabízené ceně. Hustota, objemová hmotnost, neboli gramáž pěny se udává v kilogramech na metr krychlový. Pro vysvětlení to znamená, že pokud bychom z pěny uřízli krychli (kostku) o rozměrech každé strany 1m, což je 1m3, může tato krychle pěny vážit 15kg, 30kg, 40kg, nebo také 50kg a u extrémně odolných pěn 60 a více kg/m3. Je logické, že pokud výrobce zvolí řidší typ pěny, tedy například 25kg/m3, musíte se smířit s tím, že matrace bude sloužit jen velmi krátkou dobu (odhadem 1-2 roky). Doporučovanou objemovou hmotností je 40kg/m3, zde lze očekávat životnost okolo 8 let, pokud chcete matraci odolnější, nosnější a s životností přes deset let, doporučujeme volit pěny s gramáží 50kg/m3 a výše, které jsou i velmi nosné. S objemovou pěnou se nese taky lepší elasticita a hutnost pěny, která souvisí s komfortností pěny.
Tvrdost pěny je nezávislá na objemové hmotnosti, proto je mylné zaběhlé tvrzení, že čím tužší matrace, tím déle vydrží. Tvrdost pěny se dá ovlivnit chemickým procesem tvrzení, u pěn se používá například křída. Tvrdost pěny se pohybuje od 1,5kPa do 8kPa, u matrací se používají tvrdosti pěn mezi 3,0 - 4,5kPa. V praxi tedy můžeme nalézt pěnu o objemu 50kg/m3 s tvrdostí 3,0kPa (označení pěny HR5030), tato pěna bude měkká, naopak pěna o stejné objemové hmotnosti 50kg/m3 s tuhostí 4,5kPa (označení pěny HR5045) bude tvrdá. Kvalita matrace tedy není přímo úměrná s tvrdostí matrace a i měkká matrace může mít extrémní životnost.
Druh pěny, pokud chcete vybrat kvalitní matraci, je důležité znát druh a parametry všech pěn, z kterých se matrace skládá. Na trhu je spousta matrací, u kterých je uváděna pouze jen ta nejkvalitnější vrstva a ostatní se výrobce pokouší schovat za zajímavý obchodní název pěny, nebo to vůbec neuvádí. Obecně platí, že kvalitní materiály vhodné do matrací jsou studená pěna, líná pěna a latex. Ostatní materiály mají příliš negativních vlastností jako je neprodyšnost, krátká životnost a horší tvarovací účinky.
Sestavili jsme pro Vás slovník materiálů a používaných výrazů.
Tepelně modifikovaná polyuretanová pěna – zkráceně též PUR, obecně známá jako molitan, což je obchodní název pod kterým se pěna vyráběla. Její hlavní výhody jsou nízká cena a široká využitelnost ve více oborech, nevýhoda je v nižší prodyšnosti díky technologii uzavřeného póru, nižší komfortnost a kratší životnost. Tato pěna je dle názvu vyráběna za tepla polyadicí diizokyanátů a dvoj - nebo vícesytných alkoholů za vzniku karbamátové (uretanové) vazby, při výrobě pěnového polyuretanu je důležité uvolňování CO2(díky reakci izokyanatové skupiny s vodou), protože působí jako nadouvadlo. Výrobci matrací rádi tento název překrývají jinými obchodními názvy pěn jako je například Eliocell, Durén, nebo používají superlativa jako „vysoce komfortní elastická pěna“, ale stále jde o takzvaný molitan, který pro svoje vlastnosti do matrací na každodenní spánek rozhodně nedoporučujeme, její využití je vhodné spíše jako technické, čalounické a průmyslové pěny.
Studená pěna – zkráceně HR (high resilient = vysoce odolné) je pěna vyráběna za studena, kde při procesu výroby vznikají otevřené póry (buňky), které napomáhají k dokonalé prodyšnosti. Studená pěna je velmi pružná a nosná pěna s vysokým komfortem a průtlačností cca 70% svého objemu. Vzhledem velmi připomíná molitan, ale již při bližším zkoumání je pěna s většími póry a po doteku je tvárnější a příjemnější na omak. Tato pěna byla vyvinuta speciálně pro výrobu matrací a její předností je životnost, komfortnost, tvarovací účinky a prodyšnost. Nejčastěji tuto pěnu potkáte jako nosnou pěnu pod paměťovou pěnou, nebo jako zónovanou či profilovanou matraci.
Studenou pěnu naleznete také v různých modifikacích či vylepšeních jako jsou BIO pěny, či Nawapur s přídavkem přírodních olejů, Avena pěny s vylepšenou elasticitou (tvárností), Cellpur s integrovaným práškem Tencel pro rychlý odvod vody z pěny, nebo Bulltex s pórem ve tvaru mořské houby.
Latex - latexové, nebo také kaučuková matrace, které se vyrábějí kombinací přírodního latexu z tropického stromu kaučukovníku a syntetického kaučuku, velká výhoda latexových matrací jsou delší životnosti, díky velkým objemovým hmotnostem pěny okolo 60kg/m3. Mezi její nevýhody patří nižší prodyšnost, menší průtlačnost (cca 50%), naopak výhodou je již zmíněná životnost a komfortnost (platí pouze pokud použijete lamelový rošt). Latex je vyráběn polymerací ve formě, která díky svému tvarování a výstupkům vytváří v matraci otvory, které nejsou skrz celé jádro, otvory jsou zde pro vyměkčení - zónování matrace a platí čím větší otvor, tím měkčí místo. U této matrace je velmi důležité použití lamelového roštu, který zvýší průtlačnost a prodyšnost matrace. Důležité je závěrem upozornit na alergii, latex je alergenem, ale procento alergiků na kaučuk je velmi malé.
RE pěna - nebo také recyklovaná pojená pěna, výhody jsou díky nutné kompresi při výrobě vysoká objemová hmotnost, cena materiálu a vysoká tuhost, naopak nevýhoda je neprodyšnost, velké množství lepidla, nízká pružnost a životnost. Tato pěna se vyrábí z odřezků, špatně vypěněné pěny a recyklovaného odpadu (například ze starých sedaček autovraků, starých matrací), je určité riziko, že pěna může obsahovat i části skla, drátky či jiný odpad, proto se v matrací používá jako prostřední vrstva, nikoliv jako horní vrstva matrace, tyto matrace patří k cenově velmi výhodným a tvrdým. RE pěna má své využití spíše jako technická pěna, velmi dobře také pohlcuje zvuk, takže se používá k odhlučnění ve stavebnictví.
Viscoelasická pěna - líná pěna s paměťovým efektem. Paměťová pěna byla vyvinuta v roce 1966 na základě smlouvy NASA s Ames Research Center na zlepšení bezpečnosti polštářů letadel. Pěna byla vytvořena krmením plynu do polymerní matrice, pěna má otevřenou buněčnou pevnou strukturu, která odpovídá tlaku proti němu, ale pomalu se vrátí zpět do svého původního tvaru. Paměťová pěna se používá ve zdravotnictví pro svoje nízké bodové tlaky(dekubity), pěna je takzvaně antidekubitní a nezpůsobuje proleženiny, je vhodná i pro onemocnění páteří. Používá se také pro výrobu polštářů, které mohou zmírnit chronickou bolest krční páteře. Dnes v matracích naleznete nejčastěji takzvanou druhou generaci pěny s většími póry zvyšující prodyšnost a odvod tepla. Za velký krok k prodyšnosti je považována perforace pěny, otvory napomáhají ke špičkovému odvodu tepla a dokonalé prodyšnosti. Výhodou materiálu jsou dokonalá tvárnost pěny pro dokonalé obtvarování kontury těla, zdravotní vlastnosti, komfort, životnost a prodyšnost(neplatí pro všechny typy visco pěn), nevýhodou je cena a u určitých typů visco pěn i prodyšnost. Líná pěna se používá pouze jako horní tvarovací vrstva matrace, pod sebou musí mít vždy nosnou vrstvu, nejlépe v podobě studené pěny(kvalitní visco pěna by měla mít stejně kvalitní nosnou pěnu).
Autor článku: Novotný Petr - Postelia